Proč potřebujeme regulovat drogy s rozumem?
Problémy se závislostmi jsou odrazem stavu celé společnosti. Represivní přístup v otázce drog se ukazuje jako dlouhodobě neefektivní, naopak přístup známý jako Harm Reduction přináší výsledky nejen u nás. Jak může vypadat racionální drogová regulace a proč ji potřebujeme?
Drogy a možnosti jejich regulace představují velmi ožehavé téma. Vědecky dávno vyvrácené předsudky panující v této oblasti mají mimořádně tuhý kořínek. Jak by tomu mohlo být jinak, když jsou v mnoha případech stále podporovány i z oficiálních míst. Nové informace a vědecké poznatky se tak ve společnosti šíří jen pomalu. Snahy o racionální regulaci drog jsou v tomto kontextu mylně ztotožňovány s požadavkem úplné legalizace a blokovány především pomocí emočních argumentů. Tradiční represivní přístup k drogám je však dlouhodobě neúčinný. Řada zemí již mění svůj postoj k drogové otázce a posunuje se od absolutní restrikce k uplatňování principů Harm Reduction. Jde tedy cestou cíleného snižování negativních dopadů užívání drog na samotné konzumenty a přeneseně pak na celou společnost.
Společnost Podané ruce patřila mezi spoluorganizátory odborné konference Racionální drogová regulace, která se na podzim konala v Brně. Vystoupili zde naši i zahraniční odborníci v oblasti drog a závislostí, aby se s publikem podělili o své zkušenosti a poznatky.
Kde se berou závislosti? Je příčinou roztříštěnost společnosti?
Pojetí závislosti jako určitého osobního selhání jednotlivce je již dnes dalece překonáno. Světově uznávaný kanadský psycholog a profesor Bruce Alexander, který také vystoupil na brněnské konferenci, vidí příčiny problému v roztříštění současné společnosti, ve které chybí pospolitost. Lidé jsou vykořenění, nezažívají pocit vzájemné sounáležitosti a hledají způsoby, jak zaplnit vzniklou prázdnotu. Následuje tendence vyhledávat náhražkové činnosti, mezi které patří právě užívání drog, ale také třeba gambling, pornografie nebo přejídání. Funkční drogová politika by proto měla vycházet zespod, z lokální úrovně, se zaměřením na stmelení a obohacení života celé komunity. Represivní opatření „shora“ obvykle podporují další škodlivé tříštění. Kriminalizace uživatelů drog pak jen prohlubuje jejich sociální vyloučení. Moderní alternativní přístupy naopak počítají s přímým zapojením drogově závislých do procesu léčby a uzdravení celé společnosti.
Pomoc místo trestu, to je filozofie Harm Reduction
Tento přístup uplatňovaný v sociálních službách, ke kterému se hlásí také Společnost Podané ruce, se zaměřuje na snižování rizik, která uživatelům drog hrozí, přičemž naplňování této vize se u nás v praxi realizuje především díky odborníkům z organizací nevládního sektoru.
Společnost Podané ruce provozuje např. kontaktní centra v několika větších městech, kde mohou drogově závislí nalézt základní podporu v mnoha životních oblastech včetně možnosti výměny injekčních stříkaček. Sociální pracovníci dále nabízejí pomoc přímo na ulici v rámci terénních programů. Společnost Podané ruce působí také v oblasti klubové scény a hudebních akcí, kde pomáhá zmírňovat rizika plynoucí z nočního života a rekreačního užívání drog.
Portugalsko: Změny v drogové politice přinášejí výsledky
Principy Harm Reduction vychází z realistického pohledu na drogovou problematiku a závislosti, které se nejspíš budou v nějaké míře ve společnosti objevovat vždy. Lidem, kteří se kvůli drogám dostávají do složitých situací, je třeba pomáhat, ne je trestat. Jen tak získají šanci tuto bolestnou etapu svého života překonat relativně bez úhony. A výsledky jsou vidět.
Třeba v Portugalsku dosáhli dekriminalizací (nikoli legalizací) drog a implementací principů Harm Reduction do drogové politiky snížení konzumace heroinu v populaci o neuvěřitelných 50 %. Roli zde sehrála také intenzivní podpora léčby závislých. Dramaticky poklesl i počet úmrtí vlivem předávkování i počet nakažených virem HIV v důsledku užívání drog. Na katastrofální scénáře někdejších odpůrců dekriminalizace tedy zjevně nedošlo.
Situace kolem konopí volá po smysluplné regulaci
Řada zemí již konopí pro osobní spotřebu legalizovala, mnohé další nyní zvažují, jakým způsobem tuto oblast rozumně regulovat. Přístupů je celá řada. Jedním ze zajímavých modelů legalizace je tzv. konopný společenský klub, který vychází z práva každého dospělého člověka vypěstovat si několik rostlin pro vlastní použití. Toto právo však deleguje na pěstitele licencovaného klubu a místo samopěstování si do klubu chodí pro svou úrodu v limitovaném množství na každý den. Klub zároveň poskytuje vzdělávací a informační semináře o konopí a jeho dalším využití. Takový systém nejenom omezuje působnost černého trhu, ale nabízí uživatelům i určité sociální zázemí.